Deník Antivakserky 67 - Béčkovej film

Cvičení s kolečkem mi dalo fakt zabrat. Bolí mě půlka Veroniky. Dřevo bude muset holt počkat, než se dam zase dohromady. Dneska Nejvyšší správní soud zrušil opatření vlády, podle kterého byli netečkovanci diskriminováni. My jsme to zjistili tak, že jsme si sedli do kavárny a nic po nás nechtěli. Hospodští reagovali okamžitě. Ministr Válek se nechal slyšet, že právě proto je nutné přijmout novelu pandemického zákona, aby tyhle rozumný věci nadále mohly platit, i přesto, že jsou protiústavní. Ufff! 

Pandemický zákon - panda - dle očekávání prošel. Na podzim, až začnou rýmy a kašle, se máme na co těšit. Povinné očkování dle rozhodnutí ministra, likvidační pokuty za špatně nasazenou roušku. Oujé! Jdeme poněkud obrácenou cestou. Místo toho, abychom zametli se vším, co odporuje zákonu a lidským právům, měníme zákony tak, aby s naše práva vypařila jak mlha nad hrncem. Strategie je jasná, pořádně to utáhneme a pak někde trošku povolíme. Počkáme, jak se budou ti hloupí tupci radovat z malého ústupku a pak přitáhneme ještě víc.

Odvážné a dovolím si předpovídat, že tahle vláda to má sečtený. Nějak nepochopili, že je lidi nevolili proto, aby jim brali jejich práva a ničili jim přítomnost i budoucnost. I když jedna naděje by tu byla. Viděla jsem debatu Kubek, Flégr v respirátorech proti Pollertovi a Šinkorovi bez náhubců. Kubek pořád dokola jenom mlel očkování, a dokonce povinné očkování a Flégr strašil jako obvykle. Kolik tomu Kubkovi dali, že je schopen se takhle donekonečna ztrapňovat, to se určitě jednou provalí a jednou ho ti, co ho najali, odkopnou a skončí ztrapněn a zapomenut. Revoluce vždycky požere své děti.

Ale jedna myšlenka mě napadla hned. Ti, co ho obklopují, mu vysoce pravděpodobně vůbec neříkají o nežádoucích účincích vakcín. V jeho světě neexistují. Pořád dokola mele, že očkování je bezpečné a účinné. A žádné argumenty ten hluchý kolovrat nepřesvědčí. Ale zapomněla jsem na tu naději. Největší propagátor vakcín si stěžoval, že nová vláda více chrání práva neočkovaných a že mu to dělá starosti.

Já už nemám vůbec žádný pochybnosti o tom, že všechno tohle dění je plán šílených elit, které mají  s námi určitě vynikající úmysly. Jistě o nás chudých, zbytečných polykačích vzduchu nemají valného mínění. A proto rádi ještě více zbohatnou a zotročí onu opovrhovanou lidskou masu skrze technologie, které mají pod svou plnou kontrolou. Národní vlády totiž zjevně vůbec nic nerozhodují, jen poslouchají příkazy odněkud zhora. Dělají stejná opatření, která jen pomáhají šíření nákazy, stejně drtí své občany, dokonce říkají stejné věty. Důkazů je kopec. A i když se provalí, že virus je uměle vyrobený, že panika je záměrně rozšiřovaná pár vybranými přiblblými loutkami v každé zemi za vydatné podpory médií, které cenzurují jiné názory, i když se ví, že očkování tak nějak moc nefunguje, i když se ví, že nás ta opatření devastují mnohem víc než covid, je to už jedno. Mašinérie jede dál a všechno bude drtit svou ničivou silou za vydatného potlesku slepých a hluchých jedinců, kteří uvěřili že to vše se děje pro jejich dobro. 

Ale já nebudu depresivní. To už mě nebaví.

Ladím se na laskavost a na klid, na ticho. Protože z toho klidu se všechna dramata našich životů vynořují a zase zanikají a nakonec vše opět skončí klidem. On nikam nemizí, je tam pořád, jen někde na pozadí. Ale my ho přes všechny ty zneklidňující pobídky nedokážeme vnímat.