Co přinášíš?
Stojím opřená zády o jeden z kamenů posvátného kruhu, který má mít obrovskou energii. Na tyhle věci moc nevěřim a nikdy nic necítim. Jsem neduchovní poleno. Zavřu oči a najednou mě napadá otázka: "Co přinášíš?" Musím se smát. Otevřu znovu oči a koukám na Bětku, jak s malou Amálkou zcela nepředpisově poskakují po středovém plochém kameni, tančí a hlasitě se smějí. Znovu zavírám oči a čekám, co dalšího příjde. A ono nic, jen znovu to samé. Co přinášíš?
Jsme zvyklí konzumovat, obchodovat. Jsme zvyklí něco za něco dostávat. Nechodíme někam jen tak. Musí z toho něco kápnout. Když už nic jiného, tak alespoň nějaké to nabití energií, zážitek, vzpomínka. V dnešní moderní době ideálně ještě skvělá fotka, nebo hned několik, ať je vidět, že jsme frý a hepy a jak to máme duchovně fakt zvládnuté.
Nic neděláme jen tak. Naše výlety mají cíl. Naše přátelství mají účel, manželství musí být výhodné... Najednou vidím, že i já do toho kruhu vlezla něco získat. Jako bychom my nenasytní lidé měli nárok neustále něco dostávat. Jako by ta nádherná nekonečná modrá velekoule byla jedním obřím materiálním a duchovním supermarketem a jakoby náš pobyt na ní byl jedněmi nepřetržitými narozeninami.
Strašně fouká. A já najednou ten vítr, který hodně z nás teď tak často nenechá spát, nedokážu vnímat jako něco špatného. On prostě je. Je silný, silnější než my a může si dělat co chce. Dokáže zbořit naše domy, dokáže nám vzít životy, láme statné stromy jak sirky, dostává se nám pod oblečení a je nám z něj zima. Ale já se ho najednou neumím bát a neumím ho vnímat jako něco špatného. Nemusím se mu bránit, nemusím z něj mít strach. Zároveň vím, že i tenhle pocit hlubokého klidu vyprchá jako všechno, co zdánlivě pevně držíme v rukou.
Co já vlastně přináším světu? Nenapadá mě nic. Totální prázdno. Vnímám jen radost z tance těch našich holek a z toho, že tu můžu být s nima. Právě s nima. A že mám ségru a že je to vlastně fajn, že jsme se takhle právě v tomto čase a prostoru sešli.
Jako bych najednou bez očekávání a bez touhy po něčem skvělém, lepším, duchovnějším, jen tančila na tom plochym posvátnym šutru.
P. S. Při hledání té nejlepší fotky k dnešnímu zápisku si na stránkách provozovatele přečtu, že tento kruh má vést ke: 1. zvýšení vědomí člověka 2. nalézání místa jedince ve společnosti 3. získání vlastnosti, která jedinci chybí. Že by přeci jen fungoval?