Deník Antivakserky

Veronika Vojáčková

Deník Antivakserky vznikl jako pokračování Deníku z Čechanu. Psala jsem ho od 16. listopadu 2021 do 6. února 2022. Zaznamenávala jsem do něj den po dni, jak prožíváme období, kdy jsme se ne úplně dobrovolně stali odmítači nebo chcete-li odpírači očkování proti covidu, nežádoucími osobami.

Končí v únoru, a to proto, že jsme po prodělání oné strašlivé nemoci konečně dostali potvrzení, že můžeme na dalšího půl roku žít normální život. Nebylo tedy již naštěstí o čem psát.

24. února na Ukrajinu udeřil Rus a covidové šílenství tak vystřídalo šílenství válečné.

Deník Antivakserky 4 - Dosmrti dobrý

19.11.2021

Na pódiu stojí obstarožní mužík v brýlích. Svou typicky nesrozumitelnou mluvou, necitlivě zhoršenou ochranou dýchacích cest vhodnou zejména do prašného prostředí, po stopadesátéšesté sděluje národu, jaká opatření od pondělí platí. Nikdo ho už vlastně neposlouchá. Každý ví, že jeho slovo nemá ani smysl psát na papír, protože i ten má větší cenu....

Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu

18.11.2021

Právě tu máme další šííílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti národu potomků Švejka, co všechno rád očůrá... Jenže ono je to jinak. A já vim samozřejmě jak.

Deník Antivakserky 2 - Možná že nekecají

17.11.2021

Setkání s přáteli. Kecáme, meditujeme a pak zase kecáme. V poslední době nejsme schopni mluvit o ničem jiném než o tom, co se děje kolem nás. Byly časy, kdy byl virus a opatření tématem naprosto každého hovoru. Pak mi přišlo, že se lepšíme a na začátek jakéhokoliv setkání si odbydeme "povinnou" nadávací půlhodinku, po které se už dokážeme bavit...

Deník Antivakserky 1 - Jak ten Jára

16.11.2021

V květnu jsem došla do okamžiku, kdy už tak nějak nebyl důvod pokračovat v psaní deníkových záznamů. Vše vypadalo nadějněji, své bagety jsme si vzpupně v klidu žvýkali na čerstvě se zelenajícím trávníku a mysleli si, že už nám není co vzít. Mýlila jsem se.